Bílé odrůdy původem z Moravy

Na moravských a českých vinicích roste mnoho odrůd révy vinné. Celá řada z nich u nás byla přímo vyšlechtěna, a tak právě u nás dosahují nejvyšší kvality. Ačkoliv se jedná převážně o modré odrůdy, a tedy o červená, popř. růžová vína, můžeme se pochlubit i dvěma světovými bílými odrůdami. Jedná se samozřejmě o Pálavu a Muškát moravský.

Pálava

Pálava byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Pálava bývá často automaticky vnímána jako víno sladké, tedy s vyšším zbytkovým cukrem, ale zdaleka to není pravidlo. Právě v suché verzi objevíme kouzlo a krásu téhle odrůdy.

Pálava se pěstuje převážně na Mikulovsku

Pálava se pěstuje převážně na Mikulovsku, v obcích, jako je Perná, Pavlov a Bulhary nebo také v Lechovicích, Popicích a Čejkovicích. Pálava se poměrně rychle stala jednou z nejoblíbenějších odrůd, ale kvůli tomu také jednou z nejfalšovanějších. Plocha vinic osázených touto odrůdou je poměrně malá (3 % z celkové plochy vinic).

Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale jeho kořenitá plnost bývá nižší. Víno má zajímavé aromatické látky, které jsou zde obohaceny o vanilkové tóny, a jemné třísloviny. S ohledem na poněkud vyšší obsah kyselin, než má Tramín, mívají vína Pálavy jemnější harmonii, a jsou tak pro mnohé konzumenty přitažlivější.

Muškát moravský

Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aromatem ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Jeho záměr se podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším novošlechtěncem u nás. I přesto však výměry vinic Muškátu moravského dosahují jen cca 2,5 % z celkové plochy vinic v České republice.

Obsah kyselin je u Muškátu moravského nižší, a proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny zavčas, aby vína nebyla plochá. Tam, kde je možné hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné docílit zajímavých výběrových vín. Od roku 2010 se z něj může vyrábět také Svatomartinské víno. Vína jsou vhodná do cuvée i k výrobě sektů.

Tato odrůda je bujného růstu, má středně velký list a její hrozen je střední až velký. Bobule jsou středně velké, kulaté, zelenožluté, s výrazným muškátovým aromatem. Zrání bobulí je rané. Je to odrůda vhodná do hlinitých půd, kde dává plnější vína.