Detail odrůdy

Svatovavřinecké

Základní charakteristika vína

Svatovavřinecké je naše nejrozšířenější a nejpěstovanější modrá odrůda (9 % z celkové plochy vinic). Svatovavřinecké je také jednou z hlavních odrůd používaných při výrobě Svatomartinského tedy mladého vína. I proto se skvěle hodí k pečené huse nebo kachně.

Barva vína

Obvykle bývá velmi hluboká, intenzivní a sytá.

Vůně vína

Obsahuje tóny peckového ovoce, švestek, povidel nebo také skořice a koření.

Chuť vína

Bývá obvykle šťavnatá, ovocitá, poměrně plná a bohatá, s výraznou kyselinkou, která zráním měkne a stává se sametově hebkou.

Co se k této odrůdu nejvíce hodí?

Svatovavrinecke

Profil vína

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyselina

Více o odrůdě

Stejně jako většina našich odrůd se i Svatovavřinecké pěstuje ve všech našich vinařských podoblastech. Zásadní ovšem je terroir, tedy jakési genius loci, souhrn klimatických a půdních podmínek, které dávají vínu to, čím pak je. Typickými regiony pro Svatovavřinecké je Velkopavlovicko a okolí Brna, v české vinařské oblasti pak okolí Litoměřic, Velkých Žernosek nebo Mostecko.

Vína se velmi dobře hodí k tomu, aby doprovázela tmavá masa a sýry s intenzivní chutí.

Ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent a patří do skupiny burgundských odrůd. Název této odrůdy souvisí s tím, že na sv. Vavřince (10. srpna) začínají v jižní Francii tyto hrozny zaměkat a zabarvovat se. Říká se také, že toho času jsou hrozny opékány sluncem tak, jako byl zaživa upečen tento světec a mučedník. Do české Státní odrůdové knihy byla odrůda zapsána v roce 1941.

Víno Svatovavřineckého je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin. Vína se velmi dobře hodí k tomu, aby doprovázela tmavá masa a sýry s intenzivní chutí.

Genetické analýzy ukazují, že odrůda je příbuzná s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.

Název této odrůdy souvisí s tím, že na sv. Vavřince (10. srpna) začínají v jižní Francii tyto hrozny zaměkat a zabarvovat se.

Keře jsou bujného růstu, list střední, tří až pětilaločný, středně hluboko vykrajovaný. Dřevo vyzrává dobře, mrazuodolnost dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozen je střední, kónický, mírně křídlatý a hustý. Černomodré bobule jsou většinou oválné a z hustého hroznu se někdy vytlačují. Bobule uvnitř hustého hroznu jsou méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin.

Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Na polohy není náročné, snáší i méně živné půdy. V mládí plodí dobře, později se objevuje střídavá plodnost.

Vinařské novinky do schránky

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína