Sauvignon

Základní charakteristika vína

Sauvignon patří do tzv. velké trojky bílých vín společně s odrůdami Chardonnay a Ryzlink rýnský. Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nejtypičtější Sauvignony u nás najdeme na Znojemsku nebo Mikulovsku.

Barva vína

Barva vína této odrůdy je zelenožlutá.

Vůně vína

U mladých vín často najdeme vůni kopřiv nebo hluchavkového květu, bylinek nebo travnatosti. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně spíše černorybízové, angreštové, najdeme třeba i směs citrusů s kiwi nebo zralé broskve.

Chuť vína

Plná, lehce kořenitá s výrazným ovocitým charakterem a dlouhou, často i lehce minerální dochutí.

Co se k této odrůdě nejvíce hodí?

Profil vína

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyselina

Více o odrůdě

Z vyšších sklizní a horších ročníků mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá, ale většinou se setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí

Nové genetické poznatky ukazují na to, že vznikl asi ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc x Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert čili Sauvignonasse.

Tu a tam se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aromatem a mutace růžová Sauvignon rosé. Německé synonymum je Muskat-Sylvaner a někdy v Rakousku užívané Feigentraube, které se kdysi užívalo i u nás – Fíkový hrozen.

K nám se odrůda dostala v 16. století s Habány neboli novokřtěnci, kteří v historii našeho vinařství zaujímají významné místo. Do české Státní odrůdové knihy byl Sauvignon zapsán v roce 1952. U nás se odrůda pěstuje na 5 % z celkové plochy vinic.

Když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem Sauvignonu. V dospělosti se stal král velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě Sauvignonu.

K nám se odrůda dostala v 16. století s Habány neboli novokřtěnci

Odrůda má bujný růst, hustě olistěné letorosty s četnými zálistky a menší, světle zelený, na okrajích zvlněný list. Hrozny jsou malé, válcovité, hustě osazené menšími, zelenožlutými bobulemi s tlustší slupkou a výrazně aromatickou dužninou. Zrání hroznů je středně pozdní až pozdní. Mrazuodolnost i odolnost vůči houbovým chorobám jsou nižší, plíseň šedá napadá bobule i třapinu často.

Sauvignon vyžaduje velmi dobré svahové polohy s chudšími, nejlépe štěrkovitými půdami. Na úrodných půdách roste příliš bujně. Vyšší půdní a vzdušná vlhkost ovlivňuje příznivě vznik aromatických látek.

V závislosti na ročníku, na stanovišti, na době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají hluchavkové, kopřivové, paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Napřed černorybízové, angreštové, kiwi se zábleskem citronu, pak u měkčích a kulatějších vín broskve, nektarinky a meloun. U sladkých výběrů meruňka, pomeranč, ananas i marcipán. Ze zámoří tropické ovoce.

Sauvignon vyžaduje velmi dobré svahové polohy s chudšími, nejlépe štěrkovitými půdami.

Z vyšších sklizní a horších ročníků mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá, ale většinou se setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně na půdách křemičitých nebo s víny tělnatějšími na půdách hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost, s níž narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.

Vinařské novinky do schránky

Každý měsíc vám pošleme aktuality ze světa vína