Modrý Portugal

Základní charakteristika vína

Původ odrůdy Modrý Portugal je neznámý, ale rozhodně nepochází z Portugalska. U nás se pěstuje vlastně všude, nejrozšířenější je na Slovácku a Velkopavlovicku. Například v Čechách jsou skvělé Portugaly na Litoměřicku, Roudnicku nebo Čáslavsku, na Moravě pak v okolí Kyjova, Uherského Hradiště nebo Hodonína.

Barva vína

Bývá obvykle nižší rubínová.

Vůně vína

Tóny peckového ovoce nebo černého koření. Často také vyniká květinovou vůní fialek, pivoněk atp.

Chuť vína

Bývá sametová, harmonická a příjemná. Má nižší podíl kyselinek a lehčí tělo.

Co se k této odrůdě nejvíce hodí?

Profil vína

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyselina

Tato odrůda se u nás pěstuje skoro všude (3,9 % z celkové plochy vinic). V Čechách se jí daří hlavně na Litoměřicku, Roudnicku nebo Čáslavsku. Na Moravě pak například kolem Kyjova, Uherského Hradiště nebo Hodonína.

Vína z Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy.

Modrý Portugal najdeme téměř v celém Podunají. Od států bývalé Jugoslávie, přes Rumunsko, Maďarsko, až po Rakousko a Německo, kde patří k nejrozšířenějším. Je to i díky její vysoké plodnosti a velmi dobré pitelnosti.

Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku.

Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser, které se podle obce říkalo též „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska.

U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou pitelnost jemného, svěže aromatického vína, které bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Červená barva vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku.

Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser

Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, s kterým se setkáváme u Svatomartinských vín. Víno z Modrého Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.

Vína z Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům.

Modrý Portugal, maďarsky Oportó, na Balkáně Kraljevina, ve Francii Portugais Bleu je bujného růstu a keře mají velkou životaschopnost. Do české Státní odrůdové knihy byl Modrý Portugal zapsán v roce 1941.

Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná

List je střední až velký, světle zelený, hladký, nehluboce dělený. Tlusté réví vyzrává středně a není mrazuodolné, proto se nesmí vysazovat do dolin. Odolnost proti všem houbovým chorobám je nízká. Nároky na orientaci polohy a na půdu jsou malé. Snáší sucho. Sklizně jsou vysoké po mírných zimách. Po mrazovém poškození se keře rychle regenerují a vynahrazují ztráty. Hrozny jsou velké, křídlaté, středně husté. Bobule střední, kulaté, s tenkou slupkou modré barvy. Dužnina je řídká, má málo kyselin i cukrů. Zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako nenáročný stolní hrozen.

Vinařské novinky do schránky

Každý měsíc vám pošleme aktuality ze světa vína