Tramín červený

Základní charakteristika vína

Tramín červený je bílý. Tedy přesněji řečeno se jedná o odrůdu bílého vína. Proč tedy vlastně červený? Je to kvůli načervenalému zabarvení hroznů. Pěstuje se ve všech podoblastech, nejvíce jej pak najdeme na Velkopavlovicku, Bzenecku, Mikulovsku nebo na Čáslavsku či Mostecku. Stejně jako u Pálavy, i Tramín ukáže svoji krásu, aromatiku a kořenitost především v suchém provedení.

Barva vína

Zlatavě žlutá s výraznými odlesky.

Vůně vína

Výrazná, bohatá a kořenitá, s tóny exotického ovoce, sladkého koření nebo květin.

Chuť vína

Obsahuje tóny čajové růže, exotického nebo tropického ovoce, meruněk, medu, stopy sladkého koření.

Co se k této odrůdě nejvíce hodí?

Profil vína

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyselina

Více o odrůdě

Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí lesní révě

Tramín červený je rozšířený téměř po celé Evropě. Nikde však není odrůdou dominantní. Významnou odrůdou je však v regionu Alsasko. Do státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsaná v roce 1941 a dnes se pěstuje na zhruba 3 % celkové plochy vinic.

Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí lesní révě, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. Německá synonyma: Roter Traminer, Gewürztraminer (= Tramín kořenný) nebo jen Traminer.

Ve Francii Savagnin rosé nebo Gentil rosé, v Maďarsku Piros Tramini, na Balkáně Traminac crveni nebo Traminac mirisavi. Není však žádný rozdíl mezi Tramínem červeným a Tramínem kořenným, jak se dříve předpokládalo. Odrůda Gewürztraminer (Tramín kořenný) je dnes považována za aromatickou mutaci odrůdy Traminer Rot (Savagnin Rosé, Tramín červený), ta je pro změnu barevnou mutací odrůdy Traminer Weiss (Savagnin blanc, Tramín bílý). První zmínka o odrůdě „Gewürztraminer“ pochází z roku 1827 z oblasti Rheingau, Johann Metzger ji zde označuje za vzácně pěstovanou. Je pravděpodobné, že k mutaci došlo v oblasti Rheinland-Pfalz, protože ve Francii, v Alsasku roku 1886 ji zmiňuje Oberlin s tím, že pochází z oblasti „Palatinat“ tedy Rýnská Falc.

Často se nabízejí jako doprovod určitých předkrmů, zejména paštiky z husích jater

Odrůda je středního až bujného růstu, letorosty jsou hustě olistěné tmavě zelenými, okrouhlými a málo dělenými listy, které mají povrch silně krabatý. Hrozny jsou malé, krátce kónické, s malými, mírně oválnými bobulemi, které mají velmi tlustou slupku, v níž je uloženo mnoho kořenitých, aromatických látek. Barva slupky je červená až šedočervená. Vyskytují se mutace se zelenožlutou slupkou bobulí (Tramín bílý, pěstovaný u nás hojně ve středověku v Čechách pod názvem Brynšt nebo dosud ve Francii v oblasti Jura a Arbois k výrobě žlutých vín pod jménem Savagnin) nebo i se slupkou zlatožlutou (Tramín zlatý, či muškátový, Savagnin blanc musqué).

Dřevo tramínu vyzrává velmi dobře a mrazuodolnost je vysoká. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Odrůda je náročná na výborné polohy a vyžaduje hluboké, živné půdy. Při deštivém počasí v době kvetení snadno sprchává. Zrání hroznů je střední až pozdní a dosahuje se vysoká koncentrace cukru v bobulích, ale kyseliny mohou až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly a obě vína se pak spojí.

Vína tramínu mají intenzivnější barvu než většina ostatních bílých vín – jsou zelenožlutá až zlatožlutá. Pro víno tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitosti, které jsou u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarveny sladce medovými tóny hrozinek. Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní: skořice, květů pomeranče, citrusových plodů, čaje nebo lonicery.

Zlatožlutá barva, výrazná medově hrozinková vůně se závany aromatických látek čajové růže a při lahvové zralosti i skořice a pomeranče.

Většina vín tramínu bývá s menším či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Vína z Tramínu mají dlouhou perzistenci a neslouží k běžnému pití, ale vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést.

Hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu. Jsou vhodná při ukončení stolování. Často se nabízejí jako doprovod určitých předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Nebo k ovčím či kozím sýrům na konci stolování. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči, k uzeným rybám. Vína Tramínu lze předložit i k některým exotickým, silně kořeněným jídlům asijské kuchyně.

Zlatožlutá barva, výrazná medově hrozinková vůně se závany aromatických látek čajové růže a při lahvové zralosti i skořice a pomeranče. Víno je velmi plné, s vyšší viskozitou a jeho harmonie je založena na nižším obsahu kyselin a často i na zbytkovém cukru. Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.

Vinařské novinky do schránky

Každý měsíc vám pošleme aktuality ze světa vína