Magické spojení vína a architektury

Architektura provází lidstvo od počátků civilizace. Lidé díky ní spojují užitnou hodnotu staveb s potřebou umělecky se vyjádřit a hledat optimální prolnutí dokonalého designu s účelem, který má plnit.

Svébytnou kategorií architektonického vyjadřování je vinařství, které si samo říká o něco víc než jen vybudování přísně užitkového provozu. Víno je nápoj ušlechtilý a budova vinařství by měla kromě optimálních podmínek pro výrobu vína poskytovat také příjemné prostředí pro jeho degustaci a setkávání lidí.

V České republice má vinařská architektura nezastupitelné místo i díky tradici počítané ve staletích. I přes pauzu a chátrání památek v druhé polovině minulého století se spousta historických památek spojených s vinařstvím dochovala a vedle jejich zdařilých rekonstrukcí začaly vznikat také stavby nové, moderní, ze špičkových materiálů, podle plánů věhlasných architektů, které bez zaváhání snesou srovnání se světovou architektonickou špičkou. Vznikají tak repliky historických staveb, které už po pár letech od kolaudace nerozeznáme od staveb starých staletí, ale i odvážné futuristické stavby, které posouvají vnímání vinařství u nás zase o úroveň výše.

První neotřele pojatá vinařství začala vznikat na jižních svazích nad moravskými Popicemi zhruba ve stejnou dobu. Jde o vinařství Sonberk a Gotberg. Vinařství Sonberk, spadající do kategorie dřevostaveb, vzniklo pod taktovkou významného českého architekta Josefa Pleskota.Sonberg Vinařský dům je citlivě vsazen do okolní krajiny, s níž koresponduje materiály i tvary. Architekt se spolehl na přírodní suroviny, jakými jsou dřevo, kámen a kov, v kombinaci s moderním provedením. Vinařský dům je členěn logicky na dvě části: rozsáhlou část podzemní a poněkud subtilnější část nadzemní. Dominantními prvky celé stavby jsou vlnitá atypická střecha z krouceného plechu, pod kterou se pravidelně suší hrozny pro výrobu zdejšího proslulého slámového vína, a široké schodiště, jež ukotvuje budovu k hlavní příjezdové cestě a zve návštěvníky směle na sklenku dobrého vína. Sonberk se prezentuje jako vinařství, které používá co nejpřírodnější a nejšetrnější metody při pěstování révy i jejím zpracování, což celkový výraz stavby jedině potvrzuje. Místní vína mohou návštěvníci ochutnat na rozlehlé terase, jejíž přední část je celá prosklená, a spojuje tak vizuálně vnitřní a venkovní prostor.

Vinařský dům Gotberg vsadil na práci mladého brněnského architekta Martina Bukolského. Jelikož se Gotberg soustředí hlavně na ekologické vinohradnictví, musela i stavba vinařství odpovídat hodnotám, jež investor vyznává. Stejně jako Sonberk spadá Gotberg do kategorie dřevostaveb a splňuje všechna kritéria pro nízkoenergetické domy.Gotberg I zde je stavba rozdělena na část podzemní a nadzemní. Výhodou výrobní části je, že umístění pod terénem dovoluje využít pasivní energetické úspory. V nadzemní tříposchoďové části je prostor pro administrativu, jsou zde ubytovací kapacity a prezentační prostory. Dřevostavba je zasazena do masivní betonové konstrukce a jsou zde použity různé materiály, které si dovezl investor ze svých cest po jihovýchodní Asii. Za zmínku jistě stojí degustační sklep Gotbergu, který je vyroben z prefabrikované železobetonové konstrukce lomené do tvaru diamantu. Celý prostor působí nadmíru futuristicky zejména díky použití skla a kovových stolků. Nechtějí-li návštěvníci do sklepa, mohou si vychutnat gotberská vína na terase, ze které se pokochají nádherným výhledem na Pálavské vrchy.

Vinařství VolaříkArchitekt Martin Bukolský se ve spolupráci s Milošem Černohorským podepsal i pod další ze zajímavých vinařských architektonických projektů, který je právě realizován pro Vinařství Volařík v Mikulově. Moderní hotel je zcela ojedinělý a originální. Zajímavé spojení exteriéru a interiéru prostřednictvím prorůstání révy dovnitř budovy, tvar vlny jako symbol terénní vlny pod Pálavou, na to vše se mohou milovníci dobrého vína a designu těšit.

Do stavby nového reprezentativního centra se pustilo také vinařství Lahofer. Stavbu navrhlo brněnské studio Chybik+Kristof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa a je zakomponována do tradiční jihomoravské krajiny poseté vinohrady nad obcí Dobšice na Znojemsku. Sloužit bude zároveň jako výrobna, návštěvnické reprezentativní centrum i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou návrhu je motiv vinných řádků, jež se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému. Unikátní je pak hlavně průchozí střecha, která má zároveň sloužit jako letní amfiteátr, kde se budou v sezoně pořádat různé kulturní akce, koncerty nebo promítat filmy. Základem pro vinařství ale samozřejmě bude nová výrobní hala s kapacitou okolo 700 000 litrů vína. Pro návštěvníky pak bude sloužit nový prostor až pro sto lidí, kde jsou v plánu veřejné i privátní degustace vín, prodejna vína a prezentační sklep s dřevěnými sudy. Tento jedinečný architektonický skvost budou moci první zájemci navštívit již letos na přelomu léta a podzimu.

Lahofer

Ultramoderní výstavba nové sklepní uličky proběhla také ve Velkých Pavlovicích. Projekt tzv. „Opilých sklepů“ zpracoval architekt Josef Veverka s Čestmírem Sajdou,Opilé sklepy kteří styl „tančících“ domků přivezli ze zahraničí. Takto pojaté sklepy kloubí notoricky známé uspořádání sklepních uliček, jak se s nimi návštěvníci Moravy potkávají od počátku vinařství na našem území, s rozevlátým mladistvým stylem 21. století. Originální výstavba budí mezi místními rozporuplné reakce, ale dobrá architektura vzbuzuje vždy emoce, ať už pozitivní, či negativní. Opilé sklepy tak dokazují, že víno a vinařství rozhodně nejsou tak konzervativní obor, jak by se mohlo zdát.

Jinou kategorií jsou vinařské stavby, které se neprofilují jako futuristické, ale naopak těží z tradičního pojetí architektury, a přitom jsou moderní. Neorustikální styl vychází koncepčně z lidových stavebních forem, ale zároveň dává vzniknout velmi moderním a komfortním místům spojujícím výrobní provoz a společenské prostory.Krásná hora V tomto duchu byla loni vybudována budova vinařství Krásná hora ze Starého Poddvorova. O realizaci se postaral architekt Tomáš Havlíček a projekt byl oceněn občanským sdružením Klub Za starou Prahu, jenž stavbu umístil na třetí místo soutěže o nejlepší novostavbu v historickém prostředí. V tomto stylu vznikl i vinařsko-turistický areál, který je umístěn přímo na historickém náměstí v Přítlukách. Komplex zahrnuje výrobní i degustační prostory a různé typy ubytování. Do této kategorie spadá i hotel Kraví Hora v Bořeticích, který sice není vinařskou stavbou v pravém slova smyslu, ale vzhledem k lokaci je pevně spjatý s vinařskou turistikou.

100dolaMožná nejzajímavější stavbou, která těží z tradičního pojetí architektury, je Vinařská stodola nebo také 100dola, patřící k areálu vinařství CHÂTEAU VALTICE. Budova vychází ze stylu tradičního selského stavení, ale není určena k ustájení zvířat ani zemědělské techniky. V nadzemních prostorách se nachází vinotéka s expozicí vín a překrásným restaurovaným kládovým vinným lisem z roku 1803. Podzemní část stodoly pak tvoří sklepní chrám vína s rotundou, který je propojen s historickým křížovým sklepem, stávající budovou vinařství a novými degustačními prostory vinného sklepa. Součástí stavby jsou také vodní prvky, jakými jsou fontány a jezírka s padající vodou. Tento komplex od architektů z ateliérů Arch 21 a M2AI.com byl oceněn Zvláštní cenou v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2017 a umístil se také mezi 15 nominovanými stavbami na titul Stavba roku 2018.

Jak je vidět, moravská a česká vinařská architektura se dostává na světovou úroveň a ve spojení s kvalitními moravskými a českými víny vzniká tuzemský produkt s obrovským marketingovým potenciálem. Čím dál častěji tak ve vinařských regionech kromě vína narážíme na další důvod, proč je vyhledávat a vracet se tam.

Vinařské novinky do schránky

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína