Řízením osudu, v polovině devadesátých let koupil Ing. Štěpán Sedlák v Jeviněvsi dům s pozemkem, na kterém kdysi bývala historická vinice rodu Chotků. Jeviněves je z toho pohledu zajímavé, na dlouhou dobu zapomenuté místo na vinařské mapě Mělnicka. V análech Památníku národního písemnictví je pěstování révy v Jeviněvsi doloženo roku 1295. Od roku 1698 zde hospodařili Chotkové a je známo, že například v 19. století jim podstatná část zdejšího vína sloužila pro vlastní potřebu a menší část lahvovali a prodávali jako Jeviněvský riesling a Jeviněvské červené kabinetní. Po roce 1918 se stal majitelem pozemků stát, spravoval je Státní statek Lány a později to byla školní vinice Vysoké školy zemědělské. Když pak školní hospodářství přešlo do Mělníka, jeviněvská vinice pustla. Šestihektarový vinohrad na krásném strmém svahu s opukovým podložím je postupně obnovován a hospodaří na něm od zimního řezu až po sklizeň Ing. Štěpán Sedlák. Ing. Roman Bouška mu je partnerem při zpracování hroznů a výrobě vína. Klasickými, čistě přírodními metodami za použití přirozených kvasinek v nerezových tancích s plovoucími víky vyrábí několik zemských odrůdových vín, klarety a červené cuvée Chateu Jevín. Bílé mošty se nechladí, červené kvasí v otevřených kádích, jen u některých partií probíhá jablečno-mléčné kvašení. Při celém procesu se používá jen minimum síry. Víno slouží především pro přátele a jejich přátele, do prodeje se dostává do tisíce lahví ročně. Jeviněvské vinařství by se mělo v roce 2014 rozrůst o statek přímo pod vinicí zrekonstruovaný na výrobní, degustační a ubytovací prostory.
Tramín červený je bílý. Tedy přesněji řečeno se jedná o odrůdu bílého vína. Proč tedy vlastně červený? Je to kvůli načervenalému zabarvení hroznů. Pěstuje se ve všech podoblastech, nejvíce jej pak najdeme na Velkopavlovicku, Bzenecku, Mikulovsku nebo na Čáslavsku či Mostecku. Stejně jako u Pálavy, i Tramín ukáže svoji krásu, aromatiku a kořenitost především v suchém provedení.
Vinařské novinky do schránky