Jaké jsou nové trendy v českém vinařství? Udržitelnost, věda a kreativita na vzestupu

Inovace se netýkají pouze samotné výroby vína, ale i efektivního využití vedlejších produktů. Příkladem je unikátní světová novinka z vinařství Ludwig – hroznová moučka, představená minulý týden. Vzniká ze slupek a dužiny hroznů po lisování, které byly dříve považovány za odpad. Dnes se z nich vyrábí bezlepková mouka bohatá na antioxidanty a vlákninu, využitelná v potravinářství (např. pečení, müsli), jako doplněk stravy i v kosmetice.

„Přínos látek obsažených v hroznové moučce dokládají i výzkumy docenta Františka Krepse ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Podle nich patří hroznové matoliny mezi nejbohatší přírodní zdroje antokyanů na světě, s prokazatelnými účinky na zdraví srdce, imunitu i prevenci civilizačních onemocnění,“ uvedl Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu ČR. „Hroznová moučka tak představuje nejen technologickou inovaci, ale i hluboký respekt k přírodě a odkazu vinařského řemesla,“ dodal.

Další důležitý inovační posun vzešel rovněž z výzkumného prostředí, konkrétně z Mendelovy univerzity v Brně, kde vyvinuli zařízení pro zachytávání oxidu uhličitého vznikajícího během kvašení vína. Tento přírodní kvasný plyn, který běžně uniká do atmosféry, je šetrně jímaný, uskladněný a dále využívaný, například při výrobě perlivých vín nebo v potravinářství.

Jedním z přirozených způsobů jeho využití je výroba českých perlivých vín nesoucích označení „bublinky“. Tato národní značka, uvedená na trh Vinařským fondem, sdružuje producenty vín, která jsou vyráběná výhradně z tuzemských hroznů s důrazem na udržitelnost a kvalitu. „Použití přírodního CO₂ z vlastního kvašení je ideálním příkladem propojení vědy, technologie a šetrné vinařské praxe. Zachytávání a opětovné využití CO₂ tak nejen snižuje emise, ale zároveň podporuje novou generaci kvalitních perlivých vín s českým původem,“ vysvětlil Zbyněk Vičar.



Česká republika má zároveň dlouhou tradici šlechtění nových odrůd révy vinné, která sahá až do počátku 20. století. Pracoviště jako Šlechtitelská stanice Ampelos ve Znojmě, Mendelova univerzita v Brně nebo Výzkumný ústav vinařský v Lednici jsou dnes klíčovými centry vývoje odrůd, které odpovídají současným klimatickým, ekologickým i produkčním výzvám. „Významným trendem jsou dnes tzv. PIWI odrůdy – odrůdy odolné vůči houbovým chorobám. Tyto nově vyšlechtěné varianty umožňují výrazně omezit používání chemických postřiků a současně zachovat vysokou kvalitu hroznů i vína,“ doplnil Vičar a upozornil, že se u nás PIWI odrůdy nejen pěstují, ale také aktivně testují a registrují nové varianty, často šlechtěné přímo pro místní podmínky.

Vedle technologických inovací se české vinařství zaměřuje i na ekologické přístupy k péči o vinice, které obnovují půdní kvalitu a podporují biodiverzitu. Významný rozvoj zaznamenává také vinařská turistika, která propojuje víno s regionální kulturou, gastronomií a ekonomikou.

Kontakty pro média
Zbyněk Vičar, ředitel Vinařský fond ČR
+420 724 068 999
vicar@vinarskyfond.cz

Kateřina Martykánová, PR manažerka
+420 602 576 870
press@vinarskecentrum.cz