Jak zařídit, aby se do pěti let na čtvrtině půdy v Česku hospodařilo ekologicky? Spolek Ekovín nabídl vládě pomoc

„Největší výzvou při přechodu k ekologickému zemědělství jsou udržitelně smýšlející zemědělci, kteří mají odvahu učit se novým postupům a zavádět je v praxi. Ekologické zemědělství existuje, funguje a my hospodaříme ekologicky více než 20 let. Již více než 30 let jsme průkopníky integrované produkce, kterou náš svaz zavedl, a dnes je drtivá většina vinic v integrované produkci,“ říká Ing. Petr Marcinčák, člen vedení svazu Ekovín a majitel ekologicky hospodařícího vinařství Víno Marcinčák. „Pokud chceme navýšit množství ekologické půdy na 25 % do roku 2030, je nezbytné, abychom měli vzdělané, ekologicky smýšlející hospodáře. Ekologické hospodaření se nám osvědčilo, ale vyžaduje znalosti a zkušenosti.“

Integrovaná produkce a ekologický přechod

„Když jsem začínal podnikat, nešlo o ekologii v dnešním slova smyslu. Chtěli jsme hospodařit šetrně, bez použití jedů a umělých hnojiv, protože jsme věděli, že to není správně. S Ekovínem jsme jako první přinesli integrovanou produkci, která byla šetrná k přírodě, a postupně jsme se dostali na úroveň našich kolegů v Německu, Rakousku a Švýcarsku,“ říká Marcinčák.
Integrovaná produkce je dnes nejen klíčem k přechodu na ekologii, ale i základním kamenem pro ekologizaci české zemědělské půdy. „Integrovaná produkce na orné půdě je dnes realizovatelná, i když to není jednoduché. Mnoho zemědělců už hospodaří ekologicky, ale pro ostatní je přechod na ekologii také otázkou změny myšlení a přístupu,“ pokračuje Marcinčák. „Nabízíme konkrétní vzdělávací programy a podporu, jak přejít z integrované produkce na ekologické hospodaření.“

Vzdělávací programy spolku Ekovín

Spolek Ekovín poskytuje vzdělávací programy, které pomáhají zemědělcům přejít na ekologické hospodaření. Programy zahrnují teoretické i praktické kurzy zaměřené na ekologické postupy a technologie, které se používají nejen v ekologickém vinařství, ale i v jiných oblastech ekologického zemědělství.
 „Zemědělci se mohou zúčastnit našich seminářů a stát se odborníky, kteří budou schopni připravit vlastní konverzní plán. Zároveň budou mít možnost se podívat, jak to funguje v praxi, včetně konkrétních ukázek,“ říká  Marcinčák.
 Kurzy zahrnují semináře zaměřené na udržitelné postupy ochrany rostlin, biologickou ochranu, péči o půdu a zavádění meziplodin. Po absolvování patnácti dvoudenních seminářů jsou zemědělci připraveni nejen na přechod na ekologii, ale také na řešení konkrétních problémů, které mohou během této změny nastat.

Spolupráce s partnery

Spolek Ekovín se také aktivně obrací na další partnery, kteří mají ve své politice společenské odpovědnosti zahrnutou i podporu ekologizace a udržitelného hospodaření. „Hledáme partnery, kteří podporují takovéto iniciativy, ať už jde o firmy nebo organizace, které věří v ekologizaci a udržitelnost. Tato podpora, byť symbolická, může mít obrovský vliv a může pomoci nastavit správný směr pro zemědělce,“ dodává Marcinčák.
 Zároveň upozorňuje na důležitost ekologického přístupu k zemědělství z hlediska zdraví a životního prostředí: „Pokud se přestanou používat pesticidy a herbicidy, krajina to pozná. Ekologické hospodaření má přímý vliv na zdraví, neboť potraviny vznikající na ekologické půdě nejsou kontaminované chemikáliemi, jak je tomu u neekologických produktů.“

Podíl ekologického zemědělství v ČR

Podle údajů Ministerstva zemědělství z Ročenky Ekologické zemědělství 2023 (publikováno 2025) hospodařilo v České republice ke konci roku 2023 ekologicky 5 345 farem, které obhospodařovaly plochu 595 190 hektarů. To představuje podíl 16,8 % na celkové zemědělsky obhospodařované půdě. Tento podíl i nárůst meziročního počtu ekologických farem ukazuje na pozitivní trend a představuje základ pro dosažení vládního cíle 25 % ekologické půdy do roku 2030.

„Pro naši vládu je klíčové odbourávat nadbytečnou byrokratickou zátěž, v tom budeme dál rozvazovat ruce i farmářům. Jsem rád i za všechny aktivity, které povedou k vyššímu podílu hospodaření v ekologickém režimu. Zmíním například výzkumné projekty nebo vzdělávací a propagační aktivity. Zaměřujeme se ale i na konkrétní opatření, například na restrukturalizaci ovocných sadů v ekologickém zemědělství,“ uvedl premiér Petr Fiala s tím, že aktivit je celá řada a vláda v nich bude pokračovat.

Spolupráce s organizacemi

Spolek Ekovín si je vědom toho, že k dosažení ekologických cílů je nezbytná spolupráce mezi různými organizacemi a sektory. V tomto ohledu je klíčová i spolupráce se Svazem vinařů, který se aktivně podílí na podpoře ekologického vinařství v České republice. Vzájemná spolupráce spočívá v poskytování odborných školení, výměně zkušeností a implementaci ekologických standardů, které pomáhají vinařům přecházet na udržitelné a ekologické postupy.

„Bavme se o tom, co je přirozené. A přirozené je v tomto ohledu přírodě vracet to, co nám dává a je třeba to dělat správně. Jistě, najdou se rychlejší cesty, levnější cesty, ale realita ukazuje, že jsou krátkozraké. Posouvat zemědělství v tomto směru v liberální společnosti není věcí diktátu, ale věcí diskuze, vzdělávání a poskytování inspirací a příkladů dobré praxe. Spolek Ekovín se po boku spousty vinařství tomuto přístupu věnuje dlouhodobě. Od státu očekávám jediné. Aby tuzemským zemědělcům v tomto ohledu vytvářel ty nejlepší možné podmínky,“ dodává ředitel Svazu vinařů České republiky PhDr. Martin Chlad.

O Ekovínu

Svaz Ekovín, původně známý jako SIPHV, se zaměřuje na podporu integrované a ekologické produkce hroznů a vína. Cílem svazu je propagace šetrných technologií k životnímu prostředí a podpora přechodu na ekologickou produkci. V současnosti je v ČR evidováno přibližně 12 tisíc hektarů vinic v integrované produkci, přičemž stále roste zájem o ekologizaci. Ekovín také spolupracuje s Ministerstvem zemědělství a přispívá k podpoře ekologického hospodaření prostřednictvím programu rozvoje venkova. Svaz nadále organizuje odborné semináře a školení a rozšiřuje svou projektovou činnost včetně mezinárodních projektů.