Mám radost z dobrého renomé našich vín, říká Zbyněk Vičar, šéf Vinařského fondu

Jaké jsou výhody členství?

Může se opřít o marketingovou sílu našich značek, které jsem už zmiňoval. V silách malého nebo středního vinařství není, aby si zaplatilo třeba televizní reklamu. My na to prostředky máme a funguje to. Například z průzkumu ke kampani v první polovině roku víme, že pro sedmdesát sedm procent lidí, kteří kupují víno, je zmiňovaná česká vlaječka důležitá, ovlivňuje, po které lahvi sáhnout. Což je mimochodem zatím rekordní hodnota v konkurenci často neskutečně levných dovozových vín. Povědomí o našich vínech, o jejich kvalitě a nákupní patriotismus se pozitivně přenáší na celé naše vinařství. Také podporujeme různé vinařské akce, košty, výstavy, soutěže, například Národní soutěž vín. Díky tomu si každý rok můžete ve Valticích ochutnat sto nejlepších vín České republiky v Salonu vín. Sloužíme jako transfer od největších k těm menším. Nakonec to prospěje všem.

Je nějaký projekt, zajímavost, kterou chytáte, připravujete?

Rádi bychom víc pronikli do naší gastronomie. Do konce roku bychom chtěli připravit koncept, jak na to. Abychom pěstovali, jak já tomu říkám, gastropatriotismus. Stejně jako je v dobrých restauracích naše pivo, mělo by tam být i naše víno. A pak je tu projekt „bublinky“…

...o co jde?

Velmi pečlivě sledujeme, jak se obchod s vínem vyvíjí. Spotřeba tichých vín klesá, to je celoevropský fenomén. Naopak obliba vín s bublinkami vystřelila dramaticky vzhůru a chtěli jsme tento fenomén podchytit. Spousta lidí totiž neví, že naší vinaři tato vína vyrábějí a umí to skvěle. Proto se zrodil tento projekt. Byla s tím spousta příprav, museli jsme zjistit zájem mezi vinaři, připravit název, logo, kampaň, profil těchto vín, aby zákazníci měli představu, co vlastně kupují. Stavíme na našich tradičních odrůdách, z nichž nejrozšířenější je Veltlínské zelené. Chceme využít u nás vyvinuté technologie jímání plynů z kvašení vína. Takže půjde o velmi ekologický a lokální produkt. „Bublinky“ mají být víny, kterými si člověk zpříjemní i všední den. Příští rok bychom chtěli přijít s kampaní, teď zjišťujeme, kolik vinařů se reálně do výroby pustí. Několik se nám už ozvalo. Během září pro ně všechno doladíme a doufám, že příští rok bude příjemně bublinkový.  

Určitě ochutnáváte vína kamkoliv jedete, je to tak?

Řidiče nemám, takže pokud na místě nespím, jen trošičku a pak si musím počkat, abych neměl takzvaně v žíle. Obecně prosazujeme umírněné popíjení vína. Proto také podporujeme mezinárodní iniciativu Víno zodpovědně.

Ve funkci jste rok, jaký to byl čas? 

Velmi náročný. Není to reprezentativní funkce, že bych se jen procházel v obleku se sklenkou v ruce po vinařských akcích. Musíme spolu s kolegy koordinovat spolupráci s osmi agenturami, právní kanceláří, auditory a dalšími partnery. Úkoly mi dává jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu, která se schází jednou měsíčně. Všechno musíme soutěžit podle zákona o veřejných zakázkách a neustále na nás chodí kontroly. 

Z čeho máte jako ředitel největší radost, dobrý pocit?

Z dobrého renomé našich vín. Z potkávání se spoustou zajímavých lidí. Z toho, když někdo ocení naši práci. A samozřejmě ze skleničky kvalitního moravského a českého vína. Samozřejmě po práci.

Kdybyste měl porovnat vína tuzemská a zahraniční, jak si vedeme?

Máme úspěchy po soutěžích na celém světě, některé jsou velmi prestižní. Obor se v posledních dvaceti letech kvalitativně výrazně zvedl. Pokrýváme zhruba třetinu našeho trhu. Samozřejmě máme problém s levnými dovozy, s tím se ostatně potýkají i v tradičních evropských vinařských velmocích. Víno sem jede přes půl světa a pak v obchodě stojí pár desítek korun. Evropské vinařství je svázané legislativou, někdo to spočítal na sedm set stran různých předpisů, zákonů a nařízení. Je to jedna z nejekologičtějších zemědělských produkcí a současně nejnáročnějších na lidskou práci. Jen u nás je pětina všech pracovníků v zemědělství zaměstnaná právě ve vinohradnictví a vinařství. A práce je stále dražší. Čelíme řadě výzev. Ale naši vinohradníci a vinaři jsou zvyklí se porvat s nepříznivými okolnostmi. A tvoří vína špičkové úrovně. Lokálnost je jedna z velkých předností vína, která se propisuje do jeho vůně i chutě. Musíme na ní stavět.

Co vás vlastně napadne, když se řekne víno?

Ušlechtilý kulturní nápoj, který u nás má více než tisíciletou historii. Unikátní snoubení půdy, mikroklimatu, odrůdy a vinohradnického a vinařského umění. Spousta práce, boj s rozmary přírody. Vlídná krajina pokrytá vinicemi. Živobytí pro spoustu dalších lidí, tradiční kultura i vysoká gastronomie. Skvělé chvíle s přáteli, hovory do hloubky, smích a radost. Je toho opravdu hodně.