Poměrně zdravá a především lehká úprava kuřecího masa doplněná o kukuřičnou kaši s tomatovou omáčkou by mohla být doplněná jako bílé,tak o červené víno. Zmodrých odrůd bych volil vína lehčí, mladších ročníků odrůd Modrý Portugal či Zweigeltrebe, ovšem osobně bych se přeci jen přiklonil k odrůdám bílým– Ryzlink rýnský či Sauvignon. Právě Sauvignon 2011 pozdní sběr z vinařství Habánské sklepy by díky svému charakteru skvěle doplnil tento pokrm. Zlatavá barva, bohatá vůně s tóny angreštu, rybízu či černého bezu, svěží, středně plná chuť s minerálním podtextem nejlépe vystihují toto krásnévíno. 
 
Více o víně na stránkách www.osobnivinoteka.cz

Tip sommeliera: Může být bílé i červené víno

Solidaritu s moravskými vinaři můžou projevit i lidé z okolí Bučovic. Petiční archy jsou k dispozici na Informačním a kulturním středisku na bučovické radnici nebo ve vinotéce U Nás v Legionářské ulici.

Podporu vinařů stvrdí podpisem

Spotřeba růžových vín jde pak s rostoucí produkcí ruku v ruce. V roce 2011 (týká se hlavně vín ročníku 2010) vzrostla spotřeba meziročně téměř o čtvrtinu. V letošním roce lze očekávat další pokračování tohoto trendu. 
 
Už jsou pryč časy, kdy si přibližně na přelomu tisíciletí profesor Vilém Kraus, jeden ze současných největších odborníků na víno v Českých zemích, ve své knize o víně musel postěžovat, že "u nás je růžové víno neprávem opomíjeno, i když se jedná o univerzální víno, které studené chutná jako bílé a teplé má blíže k červenému". Pryč jsou i časy, kdy někteří vinaři či milovníci vín považovali růžové za méněcenné. Dnes (viz anketa v zadní části přílohy) již rosé a především z Moravy má důstojné místo vedle svých sourozenců a nikdo jeho kvalitu nesnižuje. 
 
 
 
Kvalita 
 
 
 
"Česká republika má ideální geografickou polohu pro produkci výborných růžových vín. A protože naši vinaři jsou šikovní a udělali za poslední roky obrovský pokrok v oblasti know-how při výrobě vín i pěstování hroznů, začínají se rovnat evropské špičce, což můžeme sledovat například na domácích a hlavně mezinárodních soutěžích, odkud vozí stále více medailí," říká Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. Právě naše severnější poloha podle odborníků dává šanci našim vinařům dobýt vrcholky světové kvality v růžových vínech. Ale není to jen chladnější klima, ale i odrůdová rozmanitost. Pro výrobu rosé se nejlépe hodí Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Pro výrobu klaretu Frankovka či Pinot Noir. Neznamená to ale, že z jiných odrůd nelze vyrobit výborné rosé či klaret. Růžové víno není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. 
 
Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů a chutí závisí na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování a tak podobně. 
 
 
 
Výroba 
 
 
 
Růžového vína lze dosáhnout několika způsoby. Nejstarším je společné zpracování bílých a modrých hroznů. Takto to praktikovali z různých důvodů menší vinaři od dob starověku až v podstatě do dneška. Přesto se moc nedoporučuje. 
 
Další je smíchání bílých a červených vín. Ale v dnešní době i Evropská unie tento způsob výroby růžového vína zakazuje. Výjimkou je pouze výroba některých sektů. Je až s podivem, že u obecné veřejnosti stále přetrvává domněnka, že růžové se vyrábí tímto způsobem. Je to neopodstatněná pověra, se kterou naši vinaři stále musí zápasit. Přitom konkrétně na Moravě a v Čechách tato výroba nemá tradici. 
 
Nejčastěji využívanou technologií je výroba z odrůd modrých hroznů metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Rmut z modrých hroznů se nechává naležet zpravidla jen krátce (čtyři až šest hodin), aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína. Svěžest, kterou od růžového očekáváme, vyžaduje potřebný podíl kyselin. A ty zráním hroznů ubývají. Navíc čím vyšší je cukernatost použitých hroznů, tím se barva vína může posunout až do zlatavých tónů. 
 
Další dva způsoby jsou sice méně využívané, ale zcela rovnocenné s předchozím. Je to přímé lisování a takzvané krvácení z hroznů. První metoda spočívá v lisování celých hroznů nebo bobulí pomocí jemných tlaků. Z takto připravených moštů většinou vznikají vína světlejší, často s růžovějším nádechem. Při použití vyšších lisovacích tlaků mají tato vína až lososový odstín, a pokud je víno nazrálejší, dosahují až barvy cibulové slupky. Této technologie se používá při výrobě klaretů. 
 
Druhý způsob využívá vlastní váhy zralých hroznů. Hrozny se nasypou do kádě, vlastní vahou se bobule naruší a vytékající šťáva (samotok) se zpracovává na víno. Mošt a slupka jsou v kontaktu a vinař ukončí proces ve chvíli, kdy odtékající mošt dosáhne požadované barvy. Po vykvašení vzniká obvykle víno narůžovělé, poS pisované jako pivoňkové, meruňkové a podobně. 
 
 
 
Historie 
 
 
 
První zmínky pochází již od Hippokrata, tedy zhruba z roku 400 př. n. l. Tato lékařská legenda nabádala své pacienty ke konzumaci svěžího a lahodného vína světle červené barvy, které bychom dnes mohli nazvat růžové. Je také známo, že Římané většinou hrozny příliš netřídili, takže je předpoklad, že konzumovali především vína víceméně zabarvená. 
 
Ve středověku nebyla červená vína příliš v oblibě, ale církev a šlechta jejich výsadbu podporovala. Na vinicích se vysazovaly společně odrůdy Rulandské modré a Rulandské šedé, které daly za vznik vínům světlejší barvy. V některých pramenech z počátku sedmnáctého století jsou dokonce definovány čtyři barvy vína: bílé, klaret (světlé), červené (rudé) a tmavé (černé). 
 
V českých zemích výroba vín zabarvených do růžova probíhala již v 16. století. Tenkrát se nejčastěji kromě odrůd pro bílá vína vysazovaly modré odrůdy Rulandského a později také Frankovka a Modrý Portugal. 
 
Tehdy růžové vznikalo v podstatě nechtě. Drobní vinaři se smíšenou výsadbou totiž byli odkázáni lisovat své nadrcené hrozny na obecních lisech nebo u vlastníků rozlehlých vinic. V důsledku dlouhého čekání tak jejich drť ze směsi hroznů bílých a modrých dávala možnost vzniku moštu zabarveného právě do růžova. Jelikož datum sklizně bylo dáno výnosem, takzvaným ohlášením otevření hory, mnohdy po odevzdání desátku vinaři nezbylo nic jiného než ne zcela dozrálé modré hrozny smíchat s bílými. 
 
Pojem "růžová vína" se začal užívat teprve v nedávné historii. 
 
V minulosti si rosé získala jiná pojmenování. Na Moravě byla známa pod lidovým názvem "ryšák". Naopak v Čechách se růžovým vínům přezdívalo "růžák". 
 
 
 
--- 
 
 
 
Klaret (claret) Základ pojmenování klaret vychází z latinského clarum, což znamená jasný, světlý. V anglicky mluvících zemích se jedná o červené víno ve stylu Bordeaux. Ve Francii je to růžové. U nás se smí takto označovat víno vyrobené z modrých odrůd bez nakvašení. 
 
 
 
čím a jak podávat rosé Podávat by se mělo vychlazené, ale ne podchlazené. Příliš nízká teplota (to platí i u bílého) zakrývá vůni i chuť. Ideální teplota je mezi 10 a 13 stupni Celsia. Růžové může být podáváno (na rozdíl od bílých a červených) dokonce přímo s ledem či v koktejlech s ovocem. Růžové se výborně hodí k letní kuchyni – ke grilovaným pokrmům, k těstovinám, zeleninovým salátům. Dobře chutná i s tvrdými a polotvrdými sýry. 
 
 
Autor:	Vlastimil Poliačik

Růžová vína z Moravy a Čech už mají své důstojné místo

Databáze

Aktuality

Detail aktuality

Oficiální stránka vín z České republiky. Víno, aktuality, vinařské oblasti, vinaři, kalendář akcí, přehled vinobraní a další informace o našich vínech.

Vína z Moravy a vína z Čech

Nastavení účtu

Podmínky registrace

Název

Poznejte krásu vinařských stezek ze sedla

Výlet jak víno

Jakmile účet smažete, smažeme veškeré Vaše osobní údaje, které o Vás uchováváme a zároveň přijdete o veškeré své uložené výlety. Tato akce je nevratná.

Detail výrazu

Vinařský slovník

O víně

Článek encyklopedie

Detail e-shopu

Detail akce

Oblíbené

Kalendář akcí

Naši vinaři

Sklepy

Vinárny a winebary

Vinotéky a e-shopy

Prohledejte

Aktuálně

Články

Videa

Pro odborníky

Dělení vína

Průvodce vínem

Ocenění a soutěže

Podcasty

Aktuality pro vinaře

Certifikace vinařské turistiky

Instituce

Pro vinaře

Naše aktivity a materiály

Pro novináře

Vinařská legislativa

O webu

O nás

Zásady ochrany osobních údajů

Neobdrželi jste e&ndash;mail?
<ul>
 <li>Zkuste chvilku počkat, nebo se pod&iacute;vejte do spamu/nevyž&aacute;dan&eacute; po&scaron;ty,</li>
 <li>zkontrolujte, že jste e&ndash;mail napsali spr&aacute;vně,</li>
 <li>ode&scaron;lete si odkaz pro obnovu hesla znovu.</li>
</ul>

Domů

Za vínem

Vína

Detail vína

Můj účet

Párování jídla a vína

Detail epizody podcastu

Oslovení (jméno / přezdívka

Detail restaurace

Detail tagu

Plánujte výlety za vínem, uložte si své oblíbené akce i vinařské subjekty.