E15, 6.4.2011
Víno odedávna patřilo k pochutinám, které doprovázely nejen dobré jídlo a dobrou náladu, ale i zdravý život. Prospěšný účinek vína byl znám již před tisíci lety a víno v historii lidstva dlouhou dobu patřilo a nadále patří mezi nejuznávanější léky.
Víno a jeho pozitivní vliv na zdraví je vlastně starý jako lidstvo samo. Slavný lékař Hippocrates z Kosu (460 – 370 př. n. l.) tvrdil, že: "Víno je věc podivuhodně vyhovující člověku jak zdravému, tak nemocnému, budiž však podáváno ve správné míře podle tělesné stavby jednotlivce." Dále říkal, že víno může zahnat horečku, dezinfikovat a krýt rány. Starořecký výraz pro víno "nektar" znamená v překladu "uniknout smrti". Pití vína se tedy uplatňovalo i v prevenci různých chorob.
Víno – lahodný přírodní lék Víno odedávna patřilo k pochutinám, které doprovázely nejen dobré jídlo a dobrou náladu, ale i zdravý život. Prospěšný účinek vína byl znám již před tisíci lety a víno v historii lidstva dlouhou dobu patřilo a nadále patří mezi nejuznávanější léky.
Zdravější než abstinenti
Bylo již několikrát lékařskými kapacitami a institucemi na celém světě prokázáno, že lidé konzumující v rozumné míře víno se dožívají delšího věku než abstinenti. Statistiky ČSÚ uvádějí, že v roce 2008 u nás zemřelo na srdeční choroby 44,3 procenta mužů a 55,4 procenta žen. Pro zajímavost: úmrtí v důsledku všech druhů rakoviny tvořilo u mužů "jen" 28,9 procenta a u žen 23,6 procenta. Desítky světových výzkumů dokazují, že pravidelnou konzumací vína se snižuje procento úmrtnosti na srdeční infarkt až o 50 procent. U úmrtí v následku mozkové mrtvice se vínem riziko snižuje dokonce o více než 50 procent. "Nedávno vyšla publikace renomované dvojice lékařů kardiologů profesora Milana Šamánka a docentky Zuzany Urbanové s názvem Víno na zdraví, kde jsou tyto informace a další zajímavosti ohledně historie a zdravotního přínosu vína pro lidský organismus podrobněji popsány," upozorňuje David Šťastný, ředitel Vinných sklepů Valtice, který se na vydání knihy podílel. Kniha Víno na zdraví byla před několika dny oceněna v Paříži jako druhá nejlepší kniha ve své kategorii.
Na lékařský předpis?
Jako lék a na lékařský předpis v lékárnách bylo možné víno dostat ještě na začátku 20. století. Bohužel v první polovině minulého století, kdy se v Evropě i ve světě začalo bojovat proti alkoholismu, tak to "odneslo" byť neprávem i víno. "I když vám víno předepíše dnes už jen málo odvážných doktorů, zůstává přesto i nadále jako přírodní lék, a to už naštěstí nemůže žádná marketingová nebo politická kampaň ani dnes změnit," říká David Šťastný a upozorňuje: "Je ale nutno si uvědomit, že zdravý a blahodárný účinek má víno jen tehdy, když se správně užívá, stejně jako každý lék. Neplatí zde tedy klasické přísloví, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství."
Kolik?
Otázka optimálního množství bývá často diskutována. Množství i způsob pití vína závisí nejen na snaze zabránit vzniku srdečního infarktu a dalších chorob, ale je to dáno také kulturními zvyklostmi a společenskými normami na příslušném území. Například ve Francii patří do kategorie mírných konzumentů osoby, které vypijí litr vína denně. Tato ve Francii normální dávka by v některých jiných zemích vedla k vzestupu úmrtnosti na srdeční infarkt a k vzniku jaterní cirhózy a dalších komplikací, jež se objevující při nadměrném pití. Naopak dávky, považované v některých jiných zemích za mírné pití, by v jiných nemusely dosahovat úrovně zdraví prospěšného pití. Pro srovnání například spotřeba vína ve vinařských zemích západní Evropy se pohybuje kolem 30 litrů vína ročně na hlavu - Francie 50 litrů, Itálie 43 litrů, Rakousko 32 litrů. U nás vzrostla spotřeba vína na hlavu ze 14 litrů z počátku devadesátých let na 20 litrů na hlavu. Nižší spotřeba vína oproti ostatním vyspělým zemím u nás je určitě způsobena i tím, že víno stále není například součástí každodenní gastronomie. Ve Francii, Itálii nebo Španělsku je naprosto běžné, že si člověk k obědu nebo večeři dá víno.
Jak bylo již řečeno, kulturní zvyklosti našich předků mají z pohledu konzumace potravin, včetně vína, obrovskou důležitost. "Několik let stará pravda říká, že člověk by měl z větší části konzumovat potraviny, které konzumovali jeho předci po staletí, to znamená potraviny vypěstované na území, kde žili naši předci," říká David Šťastný.
Michal Holub
Foto: Foto profimedia
Foto: Víno na zdraví. Kniha Víno na zdraví získala letos v březnu v Paříži ocenění jako druhá nejlepší publikace na světě v oblasti víno a zdraví. Na snímku (z leva) autoři Milan Šamánek a Zuzana Urbanová s producentem knihy a vinařem Davidem Šťastným
Vinařské novinky do schránky