Naše ryzlinky jako filmové hvězdy
Naše ryzlinky a 3Bobule patří k sobě! Kromě hereckých hvězd jsou hlavními postavami filmu také samozřejmě moravská vína. Klíčové odrůdy jsou pak Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský, s kterými se podporu filmu rozhodl spojit v jarní kampani Vinařský fond.
Jaké jsou charakteristiky našich dvou hlavních odrůd?
Ryzlink rýnský
Ryzlink rýnský je starobylá, ceněná odrůda používaná především na výrobu vysoce kvalitních vín.
Ryzlink rýnský je starobylá, ceněná odrůda používaná především na výrobu vysoce kvalitních vín.
- Barva vína: Mladé ryzlinky se vyznačují světle zelenkavě žlutou barvou. Starší, „nazrálejší“ vína dosahují barvy zlatožluté, někdy až jantarové.
- Vůně vína se liší v závislosti na ročníku, vyzrálosti a terroiru. U mladších vín se výrazněji projevuje ovocná složka – broskve, meruňky nebo citrusové plody. U starších vín se potom objevují krásné květnaté tóny přecházející do medových a petrolejových tónů.
- Chuť vína bývá plná, osvěžující s pikantní kyselinkou, která ho předurčuje k dlouhodobému zrání.
- Víno a jídlo: Ryzlink rýnský patří k nejuniverzálnějším gastronomickým vínům. Skvěle pasuje k lehkým úpravám ryb, drůbeže, stejně skvěle také doplňuje tučnější masité pokrmy. Směle jej také můžete servírovat k asijské kuchyni.
- Ryzlinku rýnskému se říká, že je to víno králů a král vín. V České republice se pěstuje takřka všude (7 % z celkové plochy vinic). Velmi se mu daří na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku, Strážnicku a také v okolí města Bzenec, kde dosahuje opravdu mimořádné kvality.
- Odrůda má původ v Německu v údolí řeky Rýn, kde se prokazatelně pěstovala již v 15. století. U nás se o jeho rozšíření v 17. století zasloužil řád svatého Benedikta.
- Jeho synonyma: Rheinriesling nebo jen Riesling v Německu, Petit Riesling ve Francii, Rajnaj Rizling v Maďarsku, Graševina v Chorvatsku, White Riesling v USA, u nás kdysi Starosvětské.
Ryzlink vlašský
Ryzlink vlašský je stará a vysoce ceněná odrůda neznámého původu.
Ryzlink vlašský je stará a vysoce ceněná odrůda neznámého původu.
- Barva vína je světle zelenkavě žlutá až žlutá.
- Vůně vína nese tóny angreštu, tropického ovoce, červeného rybízu, ořechů nebo lučního kvítí.
- Chuť vína je šťavnatá, svěží, podpořená vynikající kyselinkou, která předurčuje tato vína k dalšímu zrání. Ve vínech z dobře vyzrálých hroznů můžeme nalézt také medové tóny nebo tóny hrozinek.
- Víno a jídlo: Suchý, svěží, dobře vychlazený Ryzlink vlašský může sloužit jako vynikající aperitiv. Dobře se hodí ke studeným předkrmům, k zabijačkovým specialitám nebo k salátům a uzeným rybám. Vína s lehkým zbytkovým cukrem skvěle doplní zeleninové polévky, teriny, paštiky anebo také sýry s ušlechtilou plísní.
- Patří k nejpěstovanějším v České republice (8,5 % z celkové plochy vinic). Vynikající terroir pro Ryzlink vlašský nabízí nejen Pálavské vrchy, ale celá Mikulovská vinařská podoblast. Viniční tratě v okolí obce Perná, jako jsou Železná, Goldhamer nebo Ořechová hora, nabízí nejlepší Ryzlinky vlašské na světě. Skvěle se jim také daří na Slovácku, Velkopavlovicku nebo na Znojemsku, např. na slavné vinici Šobes, která patří vůbec k nejlepším v Evropě.
- Ryzlink vlašský je díky svému charakteru také ideální odrůdou pro výrobu ledových a šumivých vín.
Kdy naše ryzlinky pít?
Bílé víno je nejuniverzálnější ze všech vín a jako takové nezná hlavní sezonu. Je vhodné pro každodenní i sváteční pití v průběhu celého roku a platí to i pro odrůdy našich ryzlinků.
Jak pít víno?
Bílé víno je nejuniverzálnější ze všech vín a jako takové nezná hlavní sezonu.
Bílé víno se podává nachlazené na teplotu 8–12 °C, přičemž mladá a méně aromatická vína chladíme více; zralá, aromatičtější vína pak méně. Vína podáváme v pořadí od mladších, méně aromatických a sušších, po bílá starší, aromatická a s vyšším zbytkovým cukrem. Pro pití bílých a růžových vín jsou nejvhodnější sklenice o objemu 0,25–0,4 l. Víno naléváme jen cca do třetiny objemu sklenice, aby se v jejím zbytku mohlo dostatečně rozvinout aroma vína. Bílé víno zpravidla do nedopité sklenice nedoléváme, abychom uchovali náležité nachlazení.
Jaké jsou hlavní principy párování vína a jídla?
Kombinování vína a jídla nabízí velký prostor pro zkoušení a fantazii se zde meze nekladou. Nejjednodušší a zároveň nejdůležitější radou je, že byste měli párovat jídla a vína podobného charakteru. K jemnému jídlu se proto hodí jemné víno, k výraznějšímu nebo pikantnímu jídlu zvolíme výraznější, plnější víno. Podobné je to i u masa, kde si můžeme pomoci jednoduše zrakem – k bílému masu bílá vína, k červenému červená, a když váháme, tak růžová. Víno s jídlem by totiž mělo ladit také vizuálně, tedy barvou. K voňavým, kořeněným jídlům se hodí vína s bohatou aromatikou. Sladká jídla doplňujeme sladkými víny, kterým by však neměla chybět ani svěžest, aby sladkého nebylo příliš. Vyzkoušet ale můžete i protiklady. Například sladké víno ke slanému jídlu. Spojení těchto dvou chutí může být překvapivě skvělým zážitkem.
Vinařské novinky do schránky
Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína
Související aktuality
